Žoldák

Vesnice hoří.
Opilý žoldák
vrací se domů
umírající krajinou.
Proklel již všechno
a dávno ztratil víru
ve vlastní krb
s pohodou rodinnou.

Ztracené mládí.
Kamenná tvář
beze stopy něhy,
oči plné vnitřních bolestí.
Neprohrál život,
ale co mu zbylo:
peklu patřící duše,
soukromé šílenství.

Prohrává souboj
s vlastními démony,
ďábel už nadšeně
na paty mu šlape,
prokletý žoldák
úděl svůj naplní,
ostudné bylo by
vzývati svaté.