máš mě ještě rád

Zase mám problém s tygry, věčné životní kravinky;ty doby, kdy se člověk snaží zahnat mlhu a ona na něj začne dělat dlouhý nos ze zahrady...je to takové

máš mě ještě rád

 

říkám si v rohu pokoje hlavou ke zdi

promáčené kousky sebe lepím místo plakátů

barvy se zpily v hloupou šmouhu

hladím ji prsty

 

upatlanými vzpomínkou na léto byli jsme spolu

Tvoje dlouhé kroky a můj tichý proud myšlenek

Ty v saku a košili já v  barevných podkolenkách

čtvero očí v kolotoči světla

 

které teď přes mlhu spíš nedopadá do podzimu pokoje

na hromádky zcuchaného hnědavého listí mých vlasů

za dlouhých nocí Ti kreslím do spaní hezká slova

ráno Ti od nich ještě hřeje polštář ale to už jsi pryč

 

a já nerozumím ničemu z toho co víří kolem

snědli jsme všechnu moudrost restauračních talířků a

do dna vypili pár posledních vzpomínek na dávné úsměvy

a Ty teď možná taky sedíš v koutě a trháš se na cáry

 

máš mě ještě rád když kousky nás dvou lítají kolem

a někde nad světem hraje šílený varhaník co zapomněl noty

ráda bych mu je vrátila ale i já ztrácím ty pevné radosti

a  tygři nám utíkají vrtíce černými ocasy

 

---