Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Markétu
08. 11. 2009
1
9
1108
Autor
Gaarmoskha
Pro Markétu
Prosím tě, řekni větru, ať utiší svůj dech
a hvězdám ať konečně zhasnou hlavní vypínač,
nosím svůj rmut, velkou tíži na bedrech,
jako znalec pravdy, co je zároveň její největší popírač.
Proč muselo se vše stát právě mě,
proč musela jsem býti mladá,
všechno ve mně smutkem řve
výčitka den co den se vkrádá.
Hanba je mým novým křestním jménem,
však se křtem není nijak propojena,
snad tento osud svůj dostala jsem věnem
od smrti samé a ďáblem byla odkojena.
Už není proč koukat se na hvězdy z hory Sněžky
a poslouchat vítr na Milešovce,
když úděl můj je pro mne nevýslovně těžký,
všude kolem bílé, jenom já, černá ovce.
Bojím se vyslovit otázku,
není to ode mne pohana a výsměch?
Může takový člověk ještě věřit na lásku?
A číst dobrotu a věřit v naději v nových lidech?
Nechci ještě odhazovat šavli kamsi do žita,
jak by básník ve své sbírce psal,
mé jméno je bolest, není tak?
Však i s bolestí sebevětší život jde pomalu dál.
Prosím tě, řekni větru, ať utiší svůj dech
a hvězdám ať konečně zhasnou hlavní vypínač,
nosím svůj rmut, velkou tíži na bedrech,
jako znalec pravdy, co je zároveň její největší popírač.
Proč muselo se vše stát právě mě,
proč musela jsem býti mladá,
všechno ve mně smutkem řve
výčitka den co den se vkrádá.
Hanba je mým novým křestním jménem,
však se křtem není nijak propojena,
snad tento osud svůj dostala jsem věnem
od smrti samé a ďáblem byla odkojena.
Už není proč koukat se na hvězdy z hory Sněžky
a poslouchat vítr na Milešovce,
když úděl můj je pro mne nevýslovně těžký,
všude kolem bílé, jenom já, černá ovce.
Bojím se vyslovit otázku,
není to ode mne pohana a výsměch?
Může takový člověk ještě věřit na lásku?
A číst dobrotu a věřit v naději v nových lidech?
Nechci ještě odhazovat šavli kamsi do žita,
jak by básník ve své sbírce psal,
mé jméno je bolest, není tak?
Však i s bolestí sebevětší život jde pomalu dál.