"Můj mladíče"

Děj se odehrává v místnosti s barevným nábytkem. Na něžně růžovém křesílku sedí moderátorka v pichlavě lesklém tílečku sedíce naproti naprosto ležérně oblečené mladé lidi. Jedná se o kapelu Adriana Kleris, která má rozhovor v jednom z předních hudebních pořadů a to ve Šňůře not. "Podíváme se tedy na otázky od našich diváků. Myslím, že tento e-mail bude podnětný: Není vaše píseň Nebuďme Lermontův Pečorin mírně komunistická? Myslím tím tu pasáž v refrénů, kde se zpívá: Je to boj být hrdinou. A koho tím myslíte, když zpívate: „Je to boj být hrdinou pro tebe“? Děkuji za odpověď. Petra Počová Brno. To je tedy otázka na tělo. Co mi na to řeknete?" "Tak tedy komunistické vyznění zcela odmítám. V prvé řadě by lidé měli bojovat za své životy. Za touhy, za lásku i víru, neměli by rezignovat na život, protože pak nežijí, ale pouze přežívají. A co že znamená úryvek: ...pro tebe? Tento dovětek na konci refrénu má dva význami. Jeden je takový, že chci být hrdinou pro Boha, protože když už mě všechno a všichni štvou a nemám motivaci se snažit, je tu Bůh pro kterého se mohu rozhodnout zachovat se vůči druhým správně. A druhý význam je na snadě. Logicky vyplývá z předešlého textu. Bojovat chci i pro tebe (zpěvačka se významě podívá na moderátorku), ale i pro tebe kameramane i pro tebe ty tam, kterého nevím kam zařadit. Tak pro vás všechny chci bojovat proti svému sobeckému já. Abych vás neseřvala, když přijdu do studia v modrém a vy mě usadíte na zelené pohovce (nesnášim kombinaci zelené a modré) a nebo že mi nedovolíte ani dopít čokoládu z automatu." "To je opravdu zajímave, vystvětlete nám to podrobněji..." "Myslím, že je dobré se zapřít, je dobré bojovat a jak už jsem řekla, někdy pro některé lidi nejsem ochotná být milá. A v té chvíli si mohu uvědomit, že Bůh bude mít ze mě ohromnou radost, když jim nebudu škodit. A když selžu? Řekne mi, že sem to zvorala, ale že i tak mě miluje. To se mi na způsobu křesťanství líbí... I když ne všichni křesťané si uvědomují jeho lásku a také se podle toho nechovaj." "Ano, to je pravda. Spíše mám dojem, že křesťany, které znám, jsou povrchní lidé. U některých mám dojem, že se nezajímají ani tak o mě, ale aby mě ubili biblí za moje hříchy. Jste tedy křesťané?" "Ano" "A vztahují se vaše veškeré texty k tématu Boha?" "Ne všechny. Zrovna naše oblíbená Mluví slej Dy Bird je zcela o vztahu muže a ženy. Nemám ráda přetvářku, že je vždycky všechno perfektní. Takže sem napsala píseň o bolesti, ale i o neustálé naději, o lásce a čekání... Napadlo mě u toho spojitost s jedním známým textem. Poslechněte si jej: