Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Strach

25. 11. 2009
6
5
1144
Autor
sucre



 
Oči slepené od mascary
za nehty zbyl mi včerejší den.
Klíč od jistoty jsem ztratila
a strach, jen strach po stopách,
co zbyly v blátě,
mě pronásleduje.

Nemám chuť usínat,
ani probouzet se.
Na jazyku písek. Jsem tiše - vyčkávám.
Přítomností koluje mnou zmatek,
snad zítra, zítra bude fain.

Vlasy mám zmáčené.
A můj, můj poslední hrdina,
v mlze z neděle schoval se rázem,
a slova jedné z posledních vět opakoval.

Má zlatá rybko, sbohem.




5 názorů

slivaka
05. 12. 2009
Dát tip
..jsem tiše..vyčkávám*t.

WhineyAsh
25. 11. 2009
Dát tip
tohle bude velice neforemní názor: luxuuuuus! padala čelist, padá stále a nahoru jí už jen tak něco nedostane! :-) opravdu luxusní výtvor...

neroušek
25. 11. 2009
Dát tip
*

Začátek mi přišel trošku kýčovitý, ale to může být způsobeno pouze mou dnešní náladou. Pak se to ale rozjelo k povedenému závěru v podobě třetí strofy a dovětku.

renegátka
25. 11. 2009
Dát tip
Ten strach je nevypočitatelnej.Líbí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru