Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka
26. 11. 2009
3
0
892
Autor
Thea
Pohádku mládí,
jahody navrchu,
přinese z kuchyně,
všude to voní.
Zabořím lžíci,
naberu sousto,
polykám lahůdku
jen pro mě dělanou.
Pustí mi pohádku
Ať žijí duchové,
mám ji moc ráda;
blaženost přichází.
Přinese prkýnko,
zakrojí chléb,
pokojně večeří,
mlčí a směje se.
A večer vypráví
veselé příhody,
o mamce, o sobě,
třesu se smíchy.
Vrásčitá dlaň mě
pohladí po vlasech:
Spi, moje Lízino,
měj hezké sny!
S úsměvem na rtech
odpovím ospale:
Dobrou noc, dědo,
mám tě moc ráda.
Teď stojím v parku,
kde jsou stromy kamenné,
položím květiny, zapálím svíci,
hrdlo se mi sevře, pohled se zakalí,
se slzou na tváři zašeptám k němu:
Dědečku můj, miluju tě.
jahody navrchu,
přinese z kuchyně,
všude to voní.
Zabořím lžíci,
naberu sousto,
polykám lahůdku
jen pro mě dělanou.
Pustí mi pohádku
Ať žijí duchové,
mám ji moc ráda;
blaženost přichází.
Přinese prkýnko,
zakrojí chléb,
pokojně večeří,
mlčí a směje se.
A večer vypráví
veselé příhody,
o mamce, o sobě,
třesu se smíchy.
Vrásčitá dlaň mě
pohladí po vlasech:
Spi, moje Lízino,
měj hezké sny!
S úsměvem na rtech
odpovím ospale:
Dobrou noc, dědo,
mám tě moc ráda.
Teď stojím v parku,
kde jsou stromy kamenné,
položím květiny, zapálím svíci,
hrdlo se mi sevře, pohled se zakalí,
se slzou na tváři zašeptám k němu:
Dědečku můj, miluju tě.