prosba

Tak vyslyš mé prosby ó Pane

nenech mne zavrhnout splínu,

nechť co má stát ať se stane

však odpusť a vrať mi mou výru.

Cit, který v žilách ti koluje,

záchvěv, strachu či pouhého vzrušení

rozkož, co jak proud tebou propluje

láska, bez níž žít je jen umučení.

Vrať mi to, nyní žádám tě v pokoře

má duše ční na konci útesu

krev, jež se rozlévá do moře

ten jev, který podléhá úděsu.

Zachraň mě, vlna bortí se o stěnu

nenech ji zničit co zbilo,

probuď mě, snad chci víc než jen proměnu

vrať, co mé pocity smylo 

Tak pomoz, mě zanechals jedinou

dej, to jež u srdce hřeje

odpusť, změň mou duši v nevinou

pohřby, ten hřeb, co je v těle.