splín

A když už bolí i dýchat
a žiješ jen z povinosti
tak toužebně voláš smrt
ale je to luxus na který nemáš

přitom je to tak snadné
jen na ostatní ohled nebrat
život může být fajn
ale i dýchat mě bolí

s láhví vína v ruce
opilá v koutě sedávám
ale tohle není život
a přesto stále dýchám

miluju i nenávidím
jak v ode et amo
milujem se
tak proč nám není přáno

a když s každým nádechem
umírá kus tebe
a ty jen vzpomínáš a brečíš
jen necitiť to, jen to ne

a když smrt je luxusní děvka
a ty bezďák s karbičákem vína
s vědomím že na to nemá
jen když se mu poštěstí

zemřít, bože zemřít
k nebi ruce vzpínám
nevěřící poníženě
modlitbu za vysvobození říkám

dej mi zemřít
dej mi mír
duši svou
v šanc já dám

---