Dílo č. 8 - Takhle né

V temném koutě intráku
chcem se zbavit mindráku.
Jeden kámoš z vejšky
přines nám ty slejšky.
(Každej známej z kolejí,
denně tohle, vole, jí!)

Nechutně to smrdí,
ale budem tvrdí.
Prý se to jí lžící.
No...tak si dám říci.

Už to drsně plení
romantické snění.
Brzy budem prosti
i šedivé skutečnosti.

Jsem teď na rozpacích.
Snad to nepřeženu.
Žaludek mi vrací
celodenní menu.

Záchodová mísa roste.
Vyhýbám se vlastním očím.
Slizké ksichty, probůh - kdo jste?
Snad se z toho nepomočím.

Chci svěcenou vodu
nalít do záchodu.
On tady už není -
krapet překvapení.

"No tak se už, kůrva, zvedni!",
slyším krátce po poledni.
Jo, zbytek nám vychouš zblajzl.
Dobře mu tak, je to hajzl.
.