Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoc toho nepociťuji,přesto žiji dál..
12. 01. 2010
3
4
1726
Autor
bod87
Pokus o vyjádření svého cítění k jisté osobě...
Vedle sebe, my, dva životy spojené kouzelným poutem lásky,
ležící, do našich očí si hledící, jsme.
Těla, ty dvě nádherná těla po sobě hořící,
chtějící, navzájem se drží, o sebe opírají,
aby snad to druhé nespadlo,
do hlubin, pod peřinu, aby neodplulo ,v dál se neztratilo.
Ruce své,tobě oddané,Tebe hladí,
tebe chtějí, tebe drží ony sobě chvění tvého těla,
tebe vzrušují, záplavy přinášeje.
Vidím ten pohled, cítím tvůj dech,
tlukot tvého srdce, moc tebe.
Nevyslovitelně pocitů co ve mě vyvoláváš,
neviděné obrazy barev, ty tvoříš,
melodie rajské skládáš, vše to mi dáváš,
se mnou prožíváš, s nikým jiným, spolu milování,
smrku vůně prování..