???

   Šapitó plné zvířat, šašků, krasojezdkyň. Lidé zuřivě tleskali, nevěda co se v příští půlhodince stane.

   Do manéže vtrhli tři klauni, již na první pohled akrobaté. Jeden, ten s obrovským modrým motýlkem vystřihl salto jak se patří, zbylí dva společně utvořili podivný pletenec a s výkřikem toho s obrovským modrým motýlkem „elá hop“ vyprostili se z toho pletence mohutným skokem o dvou vrutech. Většina obecenstva měla otevřené papule. Všichni bez výjimky alespoň zkřivený koutek, představujíc si sebe jakožto účastníka pletence a následně aktéra salta o dvou vrutech.

   Orchestr svižně vyhrával klaunům k jejich nadlidským výkonům avšak během vteřinky přešli k vážné skladbě. Někteří lidé si se změnou tempa uvědomili svůj vykulený výraz a nasadili seriozní fazonu. Jejich bulvám již nehrozilo vypadnutí z důlků.  V tu chvíli vypadali, že sedí v divadle na antické tragédii, vždyť ona to tragédie byla! Dva nosatí zlosynové se spojili proti nešťastníkovi ze svého tria ( pravda, v růžových podvlíkačkách se zelenými puntíky nevypadal zrovna důstojně ). Ubožákovi dělali různé poťouchlé žertíky, co ten si vytrpěl! Z řad diváků se z počátku ozývalo rozpačité chichotání, postupem času ale zavládl kolektivní soucit s utlačovaným. Naštěstí přijela záchran v podobě švarné opičky na žíhaném hřebci. Zeleně puntíkovaný se jedním pohybem vyhoupl za primáta a při optimistické hudbě odklusali. Ženské vcucli slzu, krutí trapitelé protáhly své nalíčené úsměvy a třemi úsměvy byli v zákulisí. Obrovský aplaus byl namístě, podali opravdu strhující výkon.

   Pak to přišlo... Chundelatý lev prorazil těžký samet oddělující plac, kde před chvílí skotačili ti tragikomičtí hoši, od zákulisí. Chvíli přešlapoval uprostřed manéže jako nervózní pudlík čekající na svůj výstup. Po krátkém rozmyslu se vrhl do hlediště, kde natropil ohavnou spoušť...