Nezapomeň

Noc co noc tu ležím sám,

sám sobě to vyčítám.

Všude kam se podívám,

všude jenom tebe mám.

Už zase zkouším usínat,

a sen mi zase dává mat.

Celé město dávno spí,

i ti hodní i ti zlí.

K ránu vstanu z postele,

dřív než slunko zahřeje.

Jen pro tebe já chtěl sem žít,

vzpomínky teď budu mít.

K čemu vzpomínky mi jsou,

když už dávno nejsou mou.

S jinými je ti teď  líp,

Nechci mít už v srdci šíp.

Nikdy proto nezapomeň,

na Bobka si aspoň vzpomeň.

Zkuz to, i když se ti nechce,

nepsalo se mi to lechce.

                                                Pa

*Bobek byl náš pes