Nostalgie

   Dneska jsem, čistě náhodou při úklidu nostalgicky otevřela učebnici Literatury z druháku. První, na koho jsem narazila byl Dobrovský... Vzpomněla jsem si, jak jsem při hodině, kdy nám profesor vyprávěl o obrození jazyka, umělecky zdobila svou lavici iniciály M.N a M.S. Jako by ten seškrábnutý lak měl signalizovat zpečetění našeho tehdejšího vztahu.
    M.S. se nacházelo nejen na oné lavici, ale i na mých sešitech, na sešitech spolužáků, kteří tehdy hádali celé jméno mého vyvoleného, na cárech papíru, který již neměl žádný účel a po hodině putoval do koše, na zdech záchodů, kde se mezi nápisy: ,,Monika spí s Ondrou" a " Matikář je debil" vyjímalo moje archaické M.S..

   Úklid jsem odpískala a šla hledat další poklady. V Trigonometrii jsem našla fotku s mojí tehdy nejlepší kamarádkou. Je smutné, jak se někdy věci vyvíjejí. Když jsem ji poznala, byla to ta nejerudovanější, nejhezčí a nejchytřejší holka, co jsem kdy potkala. Měla všechno, po čem jsem kdy toužila.. Když poprvé přišla na tělák s modřinou přes celé lýtko, smály jsem se, jak je nešikovná a neumí chodit po ledě. Smály jsme se, i když měla naražený zadek od pádu z koně, ruku od sexu ve vířivce.
Ovšem to, že se jí na zádech objevila modřina ve tvaru lidské dlaně nám moc k smíchu nepřišlo.

   V Biologii jsem objevila papírovou padesátikorunu, kde Anežka na školním výletě vyfasovala Hitlerův knír. Na nalších stranách byly obrázky pánských přirození všech velikostí (ne ode mě) a nápisy :ADÉLA JE PÍČA.(ode mě).

   Dějepis zase obsahoval mnou už zapomenutou fotku z exkurze do nějakého pivovaru, kde se všichni bavíme odpovídajícím způsobem. Na zadní straně byly i podpisy, čitelné jsou asi dva.

   Usmívala jsem se při těch vzpomínkách. Když jsem zasunovala Literaturu spolu s ostatními do poličky, vypadl lístek.

"Šel pan Bróček lókó,
nesl pytel s mókó.'
VĚDĚL JSEM, ŽE SE DOSTANU DO UČEBNIC..P.J."

Třeba se mi to taky povede.
M.N.