Astronomicon 2

Na cestě Astronomiconem by se snad každý měl dozvědět o planetách. Proto, když budeš putovat přes prachové přístavy, zjisti co nejvíc. Planety jsou, narozdíl od hvězd, jenž jsou ryzími dušemi, továrnami, či osčistcem pro duše. Musíš pochopit, že jsou jako vajíčka, co v jádru obsahují dualitu, z níž pramení podstata. A když dozrají, společně žloutek a bílek, med a mléko, olej a víno, pouhým jediným okamžikem, podstatu přetvoří, když slupka praskne a předtím neznámé se stane známým, slupkou obnovenou.

Jen v jádru jsoucími jsou planety, navenek opisují však vše, a všechny příběhy o svém poznání a vývoji, od zárodku po stádium konečné - svůj osud, to co se již událo. A opisují navenek všechny úrovně a všechny úrovně jsou zároveň opsány zevnitř a ve všech úrovních. Tudíž každá malá úroveň je zároveň úrovněmi všemi a konečným výsledkem jádra, jenž je opsáno ve všem. Ovšem vše opsané je pouze jádra odraz a stejně jako stíny žije pouze zčásti a neví o své úplnosti.

A opisují planety navenek všechny úrovně, které jsou obsaženy v jednom jádře, jednotně, vně, rozděleny však stále na dvě, která jsou však oběma samy v sobě, a je tak proto, aby když se spojí a poznají svou úplnost v jednom, mohly opsat tuto úplnost všemi svými znovuobjevenými úrovněmi, však tentokráte v úrovních všech celistvých a probuzených v jádrech svých. Proto říká se, že existují pouhé dvě cesty, obě vedoucí ke stejnému konci.

Dokud však všechny úrovně nepochopí jádro všemi úrovněmi, nezmůže se v jednotě ztratit. Proto i ty, poutníče, kterýžto hledáš v prachových přístavech, zamysli se nad úplností všech neúplných jader a dopomoz své duši vzlétnout.

Budeš-li kdy cestovat Astronomiconem, nezapomeň si úsměv. :)

Protože usmíváš-li se ryze, nic jiného než objetí v univerzu nedostane se ti.