provaz

je to za mnou?

jen šílenství je odpověď, a já už nemám otázek, brutálním sněhem rozstříknout barvu krve až odtáhnou andělé co přináší jen písně do selských bubnů z těch milovaných údolí staženou kůží jenž napnuta na posteli hraje si v pokoji beze stěn a oken s křídovými skly a obrázky na sešitu představ dětství a snů bez barev křiklavých i hluchých míst naplní můj zpěv a ráno mnohé vyzradí z utáhnutých myšlenek které ztratily význam kvůli hustotě blíže neurčeného těla jenž se tak sladce prohnulo v tom okamžiku zatmění a exploze aniž noční klid plyne dále jako proud v umělém korytě do bahnitého jezera bez ptáků svist křídel a žab skřehotajících mrazivě když není vidět nic jiného než měsíc.ctěl jsem Tě mít.

---