Ano...

Asi to byla radost

být středem pozornosti

patřit někam

kde to neznám

(to je přece normální

že člověk rozšiřuje hranice

poznání

světa kolem

i sebe sama)

 

a tys tu byl

a z času na čas

(pak čím dál tím víc

častěji)

mě hýčkal svými slovy

- ukaž mi holku

co by se jí to nelíbilo

 

byli tu jiní

vzhlížela jsem k jejich umu

a tys byl jenom kdesi

na okraji

dokresloval atmosféru toho času

téměř k dokonalosti

(a byl tu také kdosi

s kým jsem spala

- přestala mě brát

tvoje vyznání

jak se ti o mně zdá)

 

než odešel

a zůstal stesk

a duše malinko poraněná

a možná dost

a nejspíš velice

a...

a tys tu byl

a tvoje slova

a síla té velké noční chvíle

 

byl to jen (ne)vinný flirt

přes sklo

 

a přece

tolik hodin

jsme si vcházeli do uší

do svých hlav

myšlenek

pocitů

než jsi mi dal první pusu

jen tak

ahoj

tak jsem tady

kde je banda?

 

v altánu na zahradě nezatopeno

tři dřevěné pryčny na spaní

a co - je přece léto

aspoň chvilku být spolu sami

jsem tvoje hračka

jsem já a on

on a já

jednoho máš

 

nechci si hrát!!!

 

rozpačité ráno

ano a ne

(ne a radši ano)

zmatek v sobě

proč?

tvoje migréna a moje ruce

léčivá síla

proudění

souznění



do Prahy to není daleko

 

zlobím se

na sebe - na tebe

na tebe  - na sebe

nechci ten trapný triangl

lží a nesvobody

vím co nechci

nevím co chci

zlobím se na půlku světa

zlobím se na celý

nepiš mi

nevolej

řekni mi

proč???

 

zase se hladíme slovy

do očí

do uší

nejde to zastavit

nejde to posunout

nechci tě poprvé

vydrž!

nechci tě podruhé

vydrž prosím!

nechci tě potřetí

vydrž lásko!

 

držet

vydržet

udržet duši jsem si měla

ne poslat ji

bezbrannou

na ten nerovný boj

se životem

s tebou

 

nechci tě!

nechci tě!!

nechci tě!!!

 

ale

proč každá myšlenka

mě vrací právě tam?

---