Pravda

Snít?-ko pravdy dostane se lidem do ruky, po čemž se, rozhořčeni jím, nenavrací do reality. Pak miliony proudících lidí s úmrakem na tváři. Toť nehezká podívaná v čase tomto, pro mne radostném. Pravda, láska, spravedlnost. Vždyť toto vše mám. Pakliže ano, co přeji si více? Snad úctu, uznání? To není to, co bych chtěl od života. Ale ty mraky v srdcích rozviklaných stvoření (ne)lidských, jenž byla pokořena technikou a konzumní společností... Ty mne k šílenství dohánějí! Snad časem se umoudří, počasí v jejich hruditepu, snad časem poznají, že smích je více. Však zatím se domnívám, směji sám a sám. V světě tolik krás a rozkoší, běžme si za nimi! Nasrav okolí, unikají tyto mlhavé plyny nahoru, do ozonové vrstvy, jež je umoudří.
Průser pak je, když se i tahle vrstva protrhne. Dým uniká dál a dál a s jeho průchodem je o člověka štěstí na Zemi méně.