Jak si kocour vyrazil do světa

Kocour jménem Čičák. Jednoho voňavého dne, když byl Čičák ještě malý, tak sem si ho vzala do ruky a on mě pokakal vážně to smrdí. Mamce to taky smrdělo. A jak to mamce smrdělo, tak ho vyhodila ven. Mě ho bylo líto i když smrděl(ale tak každý potřebuje vykonat potřebu), ale já jsem ho nenápadně vzala, i když o tom mamka nevěděla. ,,Uf to sem si oddychla, mamka mě neviděla jediný štěstí´´ale kam tě dát?Řekla jsem. T o je teda malér, ale opravdu pěkný, mamka mi vynadá až tě uvidí. Víš co pojd dám tě sem (do šuplíku) nechám ho malinko odsunutý. PŠŠŠŠŠŠŠŠT  už jde mamka. ,, Už běž spát miláčku´´ povídala mamka  ,, Dobře maminko´´. A mezitím co jsem spala tak mi kocour utekl. Já jsem  se probudila v 06:30 , ale nemohla jsem to říct mamče, protože ona nevěděla že jsem si nechala kocourka. Uběhli dva týdni smutku a Čičák se vrátil. Maminka na ten smrad zapoměla  dovolila mi ho nechat. Byli sme štastná rodinka.!