Vázané verše

A hle nemám větu - už cítím křeč.

Budu to muset ošidit ................. židle....

Jenže co mám teď tak dělat........vidle....

Proč jen já zvolil Vázaný verš.....vedle...

Jo já chtěl to vedle, to volný.........knedle...

Když na to tak koukám..................mrak...

Nějak bych to mohl dokončit.......drak.....

Jo ale pořád to váže.......... tak kde je svoboda....

Někdo jiný: To tys to vybral, fujaro.

No jo, pravda. Však už vidím všude jaro.

No jako to bude hned jo ale kde to já nevím… možná u bran té staré skály… kde jsme tancovali a sobě se smály… tam kde roste ta vonná bylina, jó.... no tak tam… teda vedle to… tak tam by to možná mělo být… to království, kam nás ženou v těch márnicích pro polovičaté mrtvoly.... jenže jakože to kážou dlouze a neukážou prstem pouze… proč to ...... aha to každý najím má sám… pak ale proč tu jsou… proč tak dlouho… stačila slova… stačila věta… počkat… vždyť já vlastně ani neposlouchal… no a kde je řád.... kdo ... hele já vlastně… ale proč to nedělám.... čas mám.... stačilo by to ještě nějak svázat, když už je ten konec… už píši moc nebo málo nemůžu to porovnat.... vlastně nechci porovnávat… to je divný… něco jsem ztratil… nějaký něco… či myšlenku… jó.... a není to… možná jo.