Zastavme čas...

Stalo se to tuhle neděli. Normálně jsem uvařila oběd (pro vaši konkrétnější představu to byla čína), bylo něco málo před dvanáctou hodinou, když jsme usedali ke stolu, normálně jsme se všichni, tedy celá rodina, naobědvali, a pak se normálně všichni někam zmizli, abych já mohla normálně umýt špinavé nádobí. Nic neobvyklého. Mrknu na hodiny – čtvrt na jednu. Skvělý čas. Přemýšlím, že patrně ještě stihnu nakrájet a naservírovat koláč, a pak bych si mohla pustit televizi, kde by podle mých chabých teleznalostí měla probíhat jakási live diskuse mezi politiky. Aspoň druhá polovina – i to je pro mne úspěch. Dnešní neděle je, zdá se, výjimečná. Aniž bych si musela ráno přivstat, stíhám všechno nadmíru dobře. Skvělý pocit! Opět mrknu na hodiny – je čtvrt na jednu. Ólalaaa! Přede mnou se rozprostírá celé krásné, byť deštivé, nedělní odpoledne. Konečně se dostávám k televizoru. Pohádka je, zdá se, u konce. Co to? Že by změna programu? Hledám časopis s televizním programem. Přitom mrknu na kuchyňské hodiny. Čtvrt na jednu… A teprve teď mi to došlo: baterka došla! Jak prostá záležitost! A přece ve mně tato skutečnost v tom, byť poměrně krátkém, období nevědomosti navodila velice příjemné pocity uvolnění a dojem toho, že vám čas nešlape na paty. O to nepříjemnější bylo procitnutí do reality. Už to nebyla žádná zvláštní neděle, ale úplně obyčejný sedmý den týdne, na jehož konci, který se tak neúprosně jako vždy blížil, nás čeká příprava do školy, do zaměstnání a tak podobně. Tedy aspoň ten hrozný pocit, že zítra už zase něco musíme udělat a někam musíme jít, a bůhví, co nás všechno ještě bude čekat.

A tu mě, zcela náhle, přepadla ta podivná myšlenka: zastavme čas! Přestaňme se aspoň na chvíli pořád za něčím honit, nad něčím přemýšlet a o něco usilovat! Proč si nesednout na chvíli jen tak v klidu a nevzít si třeba tu knížku, která se, odstrčená, choulí kdesi v horní poličce, protože na ni pořád nemáme čas? A teď bychom ho mohli mít. Chcete? Poradím vám – stačí jen vyndat baterku z hodin, náramkové hodinky zamknout do některého ze šuplíků, vyvěsit telefon, vypnout mobil a zvonek u dveří a posadit se…