Přání subinky

Chtěla jeho obojek.

S jeho jménem, s jejím jménem. Chtěla aby bylo jasné že je jeho. Jenom jeho. Když něco poručí ona to udělá. Udělá co přikáže. Těšila se na to. Celý život. Chtěla žít jako normální dívka, hezky se oblékat, bavit  se i pracovat. Jen pro svého pána by byla jinou. Byla by otrokyňkou, co udělá cokoliv a bude se těšit na jeho pochvalu. Chtěla aby ji půjčoval, aby na ní mohl být hrdý. Budou mu jí závidět. Každý chlap toužil mít svoji otrokyni. Na to aby to věděla jich už poznala dost. Jen neměli dost odvahy, nebo nebyli na to dost silní. On byl. Chtěla jeho. Jen pro sebe. Svého pána. Toho na koho se těšila, na jeho smsky, maily, na vše. Bavilo ji dělat mu pomyšlení, provokovat ho, odporovat mu, aby ji mohl v zápětí strhnout k zemi a podrobit si jí. Nesmírně ji to vzrušovalo. Připadala si jako šílená. Chtěla ho líbat, chtěla se ho dotýkat. Chtěla aby ji nasadil obojek, přitáhl ho na těsno, svázal jí ruce pouty, zbičoval jí. Do krve. Do bezvědomí. Aby nemohla zadržovat pláč. Aby ho musela prosit aby přestal, aby ji nebil, aby byla celá jen v jeho moci.chtěla aby nepřestal, aby na její prosby ani výkřiky či pláč nereagoval. Aby ji nechal vypít pohár bolesti a rozkoše. Aby ji nechal po výprasku jen tak viset, v poutech zbitou, bolavou v polobezvědomí. Aby na ni nebral žádné ohledy. Aby ji zlomil. Přála si to. Chtěla to zažít. Jen jeho rukou. Pak by se mu svezla k nohám a začala mu líbat špičky bot. Ona. Vzteklá, panovačná, rozkazující nespoutaná. Zkrocená divoká kočka. S obojkem, u jeho bot. Čekající na příkaz.

Tajný sen, který se stával skutečností. Sen kterého se dříve bála, zároveň po něm nesmírně toužila.