Zabijánoš

George se ohlédl. Nikoho neviděl. Věděl ale, že ho kdosi sleduje. Věděl také, že ten někdo je pověřený jeho zabitím. Zabitím, ne vraždou. George se rozběhl. Věděl, že zabití je stanovené vládou jako běžná věc čistky. Běžel potemnělými uličkami, kde zakopával skoro o každý odpad města. Po pár udýchaných chvilkách se dostavil k urychlovači směšných elementů částeček. Otočil se a tam ho spatřil. Ošuntělý, touhou po zabíjení polovyprahlý zabijánoš stál před Georgem. George nemusel přemýšlet, zda má skočit do víru. Prostě to udělal. Zabijánoš se obrátil a spěchal za jinou obětí. Už po Georgovi nikdy nepůjde. Co by se také obtěžoval zabíjet člověka v jiné dimenzi bez možnosti návratu...