Trochu horká akce

Kaira svolala skupinku. Něco zjistila, ale nechtěla mluvit po telefonu. Ash stepoval před Beranovým squatem a čekal na ni. Přijela pozdě. Zaparkovala motorku na place před rozpadlým domem. „Mohla bys' laskavě někdy přijít včas?!“ Vrčel černovlasý trpaslík. Sesedla a vykročila směrem ke vchodu. Sotva po pás jí sahající trpaslík něco vrčel, ale nevšímala si ho, prošla kolem něj a nepřítomně ho podrbala na hlavě. Uskočila, když se po ní vztekle ohnal. „Jdem,“ prohlásila suše.

V trolově příbytku to páchlo, vzduch by se dal pomalu krájet. Kaira s Ashem pozdravili Berana a ten jen nepřítomně zabručel. Seděl na něčem, čemu by se kdysi dalo říkat pohovka. Shrbený koukal Kaiře téměř do očí. Bez otálení začala: „Vím, kde je Kimi,“ když uslyšel kamarádovo jméno, trol zbystřil a přestal se dloubat v nose. Trpaslík upřel pohled na Kairu. „Tak povídej, jsem celej žhavej  zase ho tahat z nějaký pakárny,“ zamručel. „Drží ho ve skladu nějaký korporace, někde tu mám napsaný jméno,“ začala prohledávat kapsy. „Fájn, blbec jeden, od tý doby, co se Kimi dal k zelenejm, choval se divně, jasně, že ho někde držej, akorát se divim, že ne v blázinci!“ rozlítil se Ash. „Kimi ne zelenej! Kimi dlouhý ucho!“ vložil se do hovoru Beran a mával čímsi zeleným Ashovi před obličejem, čímž chtěl říct, že jeho přítel rozhodně není zelený, ale že je elf. Ash mu s povzdechem kývl na znamení souhlasu. „Už to mám, maj ho v K.O.R.O.L, prej v centrálnim skladu na kraji města,“ zajásala Kaira. „Cože?! V Korálu?! Vždyť to je jedna z největších korporací na kontinentu!“ ječel Ash vzteky bez sebe. V těhle chvílích Kaira čekala, že začne skákat a kousat, vždycky jí připomínal šotka. Povzdechla si. „Já vím, jsou to magnáti, vytlačili ostatní korporace v oboru. Zpracovávají odpady, možná na ně Kimi něco našel,“ uvažovala Kaira. Trpaslík zase začal něco vrčet a troll se zrovna zajímal o bradavice na svých rukou. „Dobře, to beru jako, že se mnou do toho jdete,“ prohlásila rezolutně Kaira. „Do čeho zas?!“ vztekal se Ash. „Jdeme zachránit Kimiho!“ odsekla žena. „Jak jdeme,“ dřív než to stačil Ash doříct, vložil se do toho Beran. Chytil trpaslíka za nohu a zvedl ho ze země, že visel hlavou dobrý metr nad podlahou. „To je dobrý, Berane,“ řekla konejšivě Kaira. „Ještě ho bude potřeba,“ ten hrubě trpaslíkem plácl na zem. „Ash potřeba, Ash potřeba...“ opakoval ještě chvíli troll. Kaira jen zoufale kroutila hlavou, přemýšlela, jak dokázala s těmi dvěma dokončit tolik nebezpečných zakázek...

Druhý den stáli všichni tři před skladem K.O.R.O.L.u. Neměli moc času plánovat, nebo shánět podklady k akci, takže druhý den nakoupili nějakou munici a počkali na večer. Byla tma a to jim mělo pomoct dostat se do skladu. Komplex byl obrovský a velice dobře střežený, takže se Kaira rozhodla použít kouzel. Chvíli něco zpívala a pohybovala se v rytmu neslyšené hudby, něco vykřikla a dotkla se současně Ashe a Berana. „Teď nás nikdo neuvidí,“ prohlásila sebejistě. Vydali se hlavní branou, kde byly jen závory a vrátnice. Kráčeli přímo k závorám, aby je podlezli a dostali se do prostoru skladu, když se ozval hlas z vrátnice: „Kampak, kampak?“ bez hlesu se otočili směrem k vrátnici a Ash se vyčítavě podíval po Kaiře. „No vy dámo,“ pokračoval vrátný. „vy to prolezte, nějak se z toho snad vymluvím,“ špitla dvojici Kaira a šla k malámu přístřešku. „Sem nemůžete,“ objevil se vychrtlý mužík s rukama založenýma. Kaira nasadila zoufalý výraz a začala vymýšlet výmluvy. Mezitím se trpaslík a trol protahovali pod závorami, což se neobešlo bez pořádného rachotu. Bohudík byl mužík zaměstnaný odmítáním ženiných výmluv, křičel a máchal rukama kolem, že si ničeho než jí nevšímal. Dvojice se konečně dostala přes závory a  schovala se za rohem skladiště a čekala na šamanku. Zběsilá hádka najednou utihla žuchnutím a za moment Kaira stála před nimi, ještě stále rozlícená z agrumentace s vrátným. „Cos mu provedla?“ Ptal se rezignovaně Ash. „Bude pěkně dlouho spát,“ hrdě se usmála. „Myslíš asi tak, jako jsi byla neviditelná?“ rýpal trpaslík. „Ne, pro jistotu jsem ho ještě praštila do hlavy,“ ušklíbla se. „Fájn, nechci vědět, čím...“zvedl se Ash a vyrazil podél zdi skladu.

Hodnou chvíli jim trvalo najít vchod do skladu, odměnou jim však bylo, že nebyl příliš zabezpečený. Na dvěřích visel jeden řetěz se zámkem. „Berane, otevři, prosím,“ požádala šamanka trola. Ten se chystal měřit s dveřmi tvrdost svojí hlavy, na což rychle zareagoval trpaslík. „Néé!“ zaječel a začal před trolem naznačovat, že se pokouší přetrhnout řetěz. To už Beran pochopil vcelku rychle a brzy byl průchod do skladu volný. Trpaslík proklouzl jako první, aby zjistil, zda je čistý vzduch. Na moment nebylo slyšet nic než trolovo popotahování, které pak přerušilo tiché zapískání. Kaira vešla a rozhlédla se. Místo bylo cítit chemikáliemi a bylo plné větších čí menších barelů několika barev, což se ve tmě jevilo různými odstíny šedi. Vykročila z pruhu světla procházejícího otevřenými dveřmi a chtěla říct Beranovi, aby šel dovnitř. V tom se však ozvala rána a trol se probořil stěnou kousek od dvěří dovnitř. Zalapala po dechu. Odněkud mezi barely se ozval trpaslíkův nesrozumitelný jekot. Kaira mezitím vykukovala, jestli se někdo jde podívat, co způsobilo tu ránu. Vypadalo to, že měli z pekla štěstí. „Měli bychom sebou hodit, čím déle se tu zdržíme, tím víc problémů bude,“ prohlásila žena, chytila trola za prst a táhla ho směrem, kde naposled slyšela Ashe. Ten před nimi vyskočil odkudsi z temnoty mezi stěnou a barely, až se Kaira lekla. Rozhodli se nejdřív obejít sklad podél stěn a podívat se po nějakých postranních prostorách. Ash i Kaira předpokládali, možná i trochu doufali, že jejich přítel bude držen někde mimo prostory s barely. Sklad byl rozlehlý a obejít ho celý trvalo víc jak půl hodiny. „Tady ho nikdy nenajdeme,“ povzdechl si trpaslík sklíčeně. „Neklesej na mysli, ještě mám v záloze pár triků,“ oznámila Kaira, ale když zaznamenala trpaskíkovo zděšení, raději se ani o nic nepokoušela. „Nemusíš mi připomínat, že mým schopnostem nevěříš,“ prohodila téměř neslyšně. Ash se tvářil, že nic neslyšel. Ani si nevšimli, že trola nechali kousek za sebou. Klečel na podlaze a něco očichával. Ash se otočil jako první. „Cos' to našel, Berane?“ vrátili se k němu a uviděli, jak klečí u poklopu na zemi, ve tmě sotva znatelném. „Kimi tu, Kimi tu,“ mumlal téměř nesrozumitelně do země. Kaira klekla k poklopu, zaklepala na něj a přiložila ucho. Ticho. Zkusila to ještě jednou. Ozval se sled několika zvuků a náhle i známý hlas: „Pomóc, je tam někdo? vytáhněte mě ven, prosím, hrozně to tu páchne!“ Ash najednou zazářil jak sluníčko, Kaira radosně výskla a Beranovi se podařilo na tváři vyloudit něco mezi úsměvem a výrazem trpícího mučedníka na kříži. „Kimí!“ ječel trol. „Berane, Beránku, jak rád tě slyším!“ ozvala se odpověď z pod poklopu. Kaira chtěla ještě zakřičet, ať Kimi uhne od poklopu, ale Beran nemeškal a pěstí se probořil skrz poklop a pak ho s funěním vytrhl z pantů. Zatímco elf lezl z díry, máchal trol okolo sebe čtvercovým asi metr a půl širokým poklopem, který nemohl dostat z ruky. Kimi všechny objal, celý rozradostněný, že je zas volný. „Tak necháme těch slaďáků a vypadnem odsud, už je na čase,“ prohlásil trpaslík. Ostatní je kývli. Kimi se ještě vrátil pro svůj deck, což byla věc vypadající sice jako obyčejná klávesnice, ale díky ní a konektoru na svém spánku se mohl Kimi připojit na globální počítačovou síť.

Vylézali zrovna dírou ve stěně, kterou udělal Beran, cestou pro Kimiho, když se ozval nějaký hlas a osvětlilo je několik baterek. „Stůjte!“ Poslechli. Přišli k nim tři muži s pistolemi mířícími na ně. „Co tu pohledáváte?! Tady nemáte co dělat! Jdete s náma!“ V tu chvíli vylezl i Beran, který šel poslední, což tři strážníky naprosto vyděsilo. Kaira nemeškala a začala čarovat. Něco vyjekla a jeden z mužů se sesunul k zemi. Druzí dva se už vzpamatovali a oba vystřelili po trolovi, který se jim zřejmě zdál jako největší hrozba. To byla jejich chyba. Jeden dostal pěstído břicha od Ashe a druhého Beran srazil poklopem, který stále ještě nesundal z ruky. Dál se o ně nezajímali a rozběhli se ke vchodu. Ash se na chvíli zastavil, vytáhl něco z kapsy a chvíli si s tím hrál, pak se jako o závod rozběhl za ostatními. Proběhli branou, s trolem v čele, což je zbavilo potíží se závorami. Kus od brány stála jejich dodávka, kam se v rychlosti nasoukali a s plynem na podlaze vyrazili za město.

„Ashi, to nemyslíš vážně?!“ ječela jak Kaira, tak Kimi. „No je tam nálož, vyhodí jim to sklad do vzduchu,“ usmíval se spokojeně trpaslík, zatímco šamanka s elfem byli rudí vzteky. „Ale měla bys na to šlápnout, nechal jsem jim tam skoro všechno, co jsem bral s sebou,“ přisadil si Ash rozjařeně. V tu chvíli sibyla Kaira jistá, že pokud v těch barelech bylo něco jen trochu hořlavého, vyletí do vzduchu půlka města. „Kolik máme ještě času?“ zeptal se Kimi zoufale. „Asi, hmm, tak 10 minut, akorát abychom byli za městem,“ zářil stále trpaslík, jako by před ním ležela hrouda zlata.

Stáli opření o dodávku, směrem k městu a čekali. Ash měl explozi spočítanou na vteřiny. Výbuch byl obrovský, na kilometr daleko musela být pořádná spoušť. Smál se jako malé děcko ještě když k nim dolehly zbytky tlakové vlny. Kimi málem brečel a Beran se pro změnu rýpal v nose. „Musíme se přestěhovat,“ prohlásila rezignovaně Kaira.

Druhého dne vysílala televize reportáž o záhadném výbuchu ve skladu odpadů korporace K.O.R.O.L. „Příčiny výbuchu jsou zatím nenámé a policie se odmítá vyjadřovat k celému případu. Z neoficiálních zdorjů máme informace o nové sloučenině vyzařující velkémnožství tepla a světla, která pravděpodobně vznikla sloučením odpadů uchovávaných ve skladech korporace. V současné době je našimi předními vědeckými kapacitami zkoumána a není prý vyloučeno, že by tato látka mohla vyřešit současnou energetickou krizi.“
Kimi zářil jako nikdy. Bylo to už pár dní po tom, co ho vysvobodili ze skladu korporace. „Víte, že Ash má asi na svědomí nový zdroj energie?“ smál se. „Tak to mě podrž, to by mě v životě nenapadlo, že by Ash udělal něco tak záslužného,“ podrbala ho ve vlasech Kaira. „Fájn, tak to si asi zajdu pro odměnu...mohl bych se do konce života flákat, jestli je to tak převratnej objev,“ zazářila trpaslíkovi očka. „Jasně a nech se rovnou zavřít, aby ti to stát mohl zkonfiskovat,“ smála se Kaira a Kimi s ní. „Tentokrát se asi budeš muset odměny vzdát, ale cena je stejně celkem dobrá,“ usmál se elf přátelsky. „Jaká, prosim tě?“ skučel trpaslík. „Svoboda přece,“ odpověděl elf. Trpaslík to vzdal a jen něco zabručel. „A navíc pro nás mám jeden kšeft,“ usmál se Kimi přátelsky, na což slyšeli všichni, včetně trola, který se zas na chvíli přestal rýpat v nose. V mžiku hodili předchozí události za hlavu a přesunuli své myšlenky k plánování další akce.