Nesuďte přísně mladou generaci

Občas přemýšlím nad tím, jak to s námi vlastně je? Jestli jsme opravdu tak hrozný dorost jak se o nás traduje? Jsme přece jen mladí a mládí znamená, učit se, učit se zařadit do společnosti, zjistit kde jsou naše hranice, co nám projde a co ne, je to tak špatně? Sice se pár věcí změnilo, ale mládí jako mládí, jenže na lumpárny člověk snadno zapomíná, obzvlášť na ty svoje vlastní, kde to jsme? Když se nám říká podřizuj se, jenže my máme taky hlavu, i když jí třeba nedokážem tak skvěle ovládat, jako ti staří, neznamená to že budem mladí napořád, ale komu by se to nelíbilo? Jenže mládí je jen jedno, a tak toho chceme vyzkoušet co nejvíce, a co je na tom? Jsme mladí, a to přece mluví za vše, za naše uvažování, za naše zkušenosti, vlastně nezkušenosti, za hlouposti, rodiče nám asi málo povídávali o tom co tropili v mladistvé nerozvážnosti, a co toho bylo, třeba se my od nich poučíme, a budeme jiní, ale nevěřte tomu, každá mladá generace je stejná, jen se liší v detailech, jako je oblečení, líčení, a jiné doplňky, jako jsou piersingy , účesy, ale každý chce mít svou image, a když je těch lidí tolik, kdo by chodil stejně oblečený? Jsme jací jsme berte nás tak, protože i když si to někdy nedovedete představit můžem být i horší, mnohem horší, ne že bych chtěl nějak vyhrožovat, na to já nejsem, ale nevěřím že budu lepší, alespoň ne v nejbližší době, však znáte fotbalisty...