Brouzdání

Je to tak zvláštní
psát báseň pro někoho koho neznáš
Možná až komické

Brouzdáš se rosou
a ostřice ti na chodidlech
otvírá malé ranky
Zamindrákovaná láska
z nich zítra bude pít

Je noc, padá rosa

(to už tu jednou bylo)

měsíc svítí na tvá nahá záda
bělostně se odráží

(takže máme od slunce už druhý bledý odraz…)

Došel jsem tmou na místo, které neznám
ale vím, že je to tvůj dům

(už od dob Shakespeara mají všechny domy balkon…)

a snažím se z nachlazených plic vyloudit hlásky
(lásky)
Do obličeje mi padá rosa
za okny je pořád tma…