Sonet

Veškerými póry své duše
vnímám pouze jas tvého úsměvu.
Jsem zamilovaný blázen,
který žije pouze pro tebe.

Tak vetři mi do očí čerň,
jež zastiňuje tvé srdce.
Modrá bolest naplňující mou duši
vyplouvá na povrch.

Topím se v tvé pokožce
a nedokážu se znovu nadechnout.
Toužím vykřiknout o pomoc,
ale má temná duše vyžaduje utrpení.

Jsem opilý tvou krásou,
leč chlad tvého srdce
spaluje mé tělo.

Jedině tvé oči
drží mne při smyslech.
Jedině tvé odmítání
mne smyslů zbavuje.

Krůpěje temnoty
smáčí mé srdce,
mé bláhové city
hoří plamenem utrpení.

A já…?
Já si splétám ze své lásky oprátku…