Když něco začíná, jiné se končí

Ve smíchu potlesku koruna spadla
Císař se nemýlí na šaty padá večerní stín
V loutnách již dozněly tanečnic soukromé smutky
Zahořel Řím

Duchem legie jsou tasené meče
Pitky a bitvy a nic víc přece
Přece však s nimi zápolil krutý pluh železných vin
A přesto Seneca zní
Seneca s Platonem zní

Spiritus Sanctus se nebránil
nezoufal v bolestech tesáků lvích
Petr, ta skála, mlčící kamenným vzorem svým
To bylo před lety
Nyní tu coby polnice zbyl
Coby polnice zbyl

Dětským pláčem se rodí
Nového věku okruží
Slyšte svůj hlas stěnou chrámovou
Poslední kouře pláčí nad městem posvatným
Ve stínů křížů uzříš ženy plakat ulicí jeruzalémskou
Plakat ulicí .jeruzalémskou.

A potom tou neznámou silou
Se zbroje lesknou, pro Všehomírů smích
Vojáku, tvá klidná zelená
byla by pohádkou krás, nebýt drsnou lží
Nebýt lží

Když něco začíná, jiné se končí
Cením si času zbytkem sil svých
Cením si času pro tucet přátel mých
Čeho se dočkám v oněch staletích
Jichž dožít jsme tak toužili
Snad nezmění se nic
A možná že v nic se změní to, co dnes je víc.