Falešný soucit

Je zde jedna věc, která mě trápí přec.

Je se mnou, když jdu spát, je se mnou, když se chci smát.

Je se mnou celý den, je se mnou, když chci jít ven.

Není od ní úniku, ani když sekám trávu u svého pomníku.

Mám malinkatou vadu a někdo si myslí, že jsem špatného mravu, a proto chci od Vás radu.

Když se někdo na mě špatně zatváří, slzy mi tečou po tváři.

Někdy se mi zdá, že mám vyhráno a cítím se jak odvážný Cyráno.

Kdybych slyšela konečně známý hlas, který by mi říkal zas a zas.

"Jsi tak krásná, jak ta hvězda jasná, jsi jak pestrobarevný motýlek a světlo mých vzpomínek."

Je to jen v mé pohádce a já dál čekám  na své zastávce.

Slza mi stéká po líci a já se dívám na děti hrající,

jak jsou šťastné a rády, že mají své kamarády.

Falešný soucit mi prý zbývá, ale můj život tím nezemdlívá.