Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZrada
Autor
Sidhárta
Zrada
Proč jde vždycky zloba před rozumem?
Proč nejdřív nezamyslíš se?
Nemá to nic společného s umem.Prostě jen na chvíli zastavíš se.
Zastavíš ten příval slov,
jimiž zraňuješ mě na duši.
Zastavíš ten příval slov,
který jde mi do uší.Čtu těch pár směšných řádků.
Ty řádky, kde vyznáváš mi lásku.
Ty verše, jež smi nechal na památ
ku, s ďáblem v nich uzavíráš sázku.
Neustále zahrnoval si mě dary
na důkaz své přízně.
Uklidňovals jimi sváry,
co byla plné trýzně.
Nedošlo ti, že o majetek nejde mi.
Stačilo jen pár pěkných slov.
Teď ležím tu v slzách na zemi
a chystám si svůj vlastní rov.
Ne, o tvůj návrat nestojím.
Vrať mi jen mou duši, jež smi zcizil.
Tvého hněvu víc se nebojím.
Ani tvého pohledu co mrazil.
Vem si tu zrezavělou dýku,
kterou do zad si mi vrazil.
Na jazyku chuť hořkého fíku,
to je ten život, který si zkazil.
Už si mi jenom k smíchu.
Cestu dál životem si raž.
Tak vytrhni ze zad tu dýku
a do srdce mi ji vraž.
Ty dál bezstarostně kráčíš světem,
nad hlavou máváš květem.
Ten květ je moje duše,
však vypadá už suše.
Tak dělej, neváhej už.
Rychle a zběsile bodni.
Zbyla po mě jen na papíře tuž,
utíká dál den po dni.