Indisponovaná

To nemůžete pochopit.

Whiskey přestala být řešením.

Teplo se začíná ztrácet z místa, kde už neležíš,

Tvoje skříň už nemá tvoji vůni,

nepoznala bych už tvoje kroky,

i zvuk hodin zní najednou jinak.

 

Moje myšlenky žijí vlastním životem

a obrazy tebe reprízují každou noc.

Vymodlená,

uplakaná.

Čekám na Tebe.

 

Sisyfoský osud klidně přijmu,

za jeden obraz tebe, kterého se můžu dotknout.

Děsím se sama sebe, mám ze sebe strach.

Někdo krade moje cigarety,

dávám whiskey druhou šanci.

 

Moje slzy vytvořily příběh,

v němž si jiní mohou číst,

co nestihla jsem tobě říct.

 

Toužím po tom klišé, co jsem nenáviděla,

toužím po tom, cítit zase foukat vítr,

radovat se z věcí,

kouřit tajně v cizích zahradách,

smát se morbiditám,

snít.

Chci usnout, i když nepadám únavou,

a vědět, že na mě čekáš Ty.

.

.

.

Moje srdce bije v rytmu vrať se, vrať se, vrať se..

---