Byl to stín

Byl to stín, jež se mihnul za oknem,
nevím proč, jsem byl jím omámen.
Nevím sám, kdy se přání mé vyplní,
tenhle sen, co se sní na výsluní.

Byl to stín, jež mi tebe připomněl,
kam tě vítr zanes, jsem se dověděl.
Jas tvých očí mě zcela ovládal,
udržet stav jsem už nezvládal.

Byl to žár, jež sílí každým dnem,
byl bych rád, vidět tě každým dnem.
Jeden krát jsem letěl za větrem,
nevím kam, jsem se dostal za rváčem.

Byl to cíl, jež jsem s tebou procházel,
v onen čas ten můj sok už obcházel.
Ten tvůj stín letěl dál za cílem,
šaty mé už stále zdobí černý lem.

Byl to sen, jež se zdá před ránem,
tenhle flám už jen rychle zamáznem.
Ten tvůj smích, co mi v uších ještě zní,
nad ránem ještě můj řev v šenku zní.