Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semelancholera
30. 10. 2001
1
0
596
Autor
bellamy
em, stále se točíme kolem vlastní vysněné osy představ obrazu reálna a není nikdo kdo by řekl co vlastně má význam a priori, měj hezký den...
brouzdaliště temných stínů duše,
dech marnosti je mým katem,
v zrcadle noci setne hlavu suše,
a tělo mé vláčet bude blátem,
mezi námi napne se bázeň,
věčně mě drží na nitce a táhne,
na usmíření ostnatou lázeň,
a mysl má k ní bez zbytku zahne,
ta nevlastní, tenká a tvrdá,
slunečním větrem kropená samota,
odpoví, když zvídám: "Jsi hrdá?",
střepina v srdci tiše se třepotá..
Je dost škoda, že nikdo nereagoval - asi to nikdo nechápal, stejně jako já - i když se dost divím, tady je spousta chytráků, kteří tomu prostě rozumí a hned jim to zapaluje. Ale jistě´s pochopil, že např. já nemám tyto nejdnoznačné básně v lásce - nejsem žádnej lyrik a metaforista, to jde naprosto mimo mě. Z tvé básně nemám žádný pocit.