Studie člověka

poznal já jsem zoufalství
mělo modrou barvu
o mém utrpení se ví
přespříliš dobře

poznal já jsem vůni
azurovou
přemýšlel jsem jestli
jsem si ji nevymyslel

podle jisté stránky jistě
jsem se zamiloval
podle jiné stránky ale
jsem nemocen

---
náčrtky

Visiony

Petra Mu. není ráda
Tereza Bo. není ráda
Tomáš Ke. není rád
Jana H. není ráda
protože z toho budou jen problémy
měl by tedy Zdeněk S. přestat
přestat
přestat
najít si jinou dívku
vypadnout
nebo Petra Mu. nebude moct prožít pěkná léta
a cítit nesnesitelnou lehkost bytí
parfém nastříkaný na kůži jí nepřejde do krve
bude v Paříži, Češka
s agličtinou a francoužštinou, kterým se učila málo
- které zapomene
bez odvahy
rozplynou se jí sny a zůstane doma
ztloustne, majíc manžela a děti
jež já, učitel alkoholik
budu učiti jazyku českému

---

omlouvám se za obrazy, v mé hlavě probíhající
o partnerském soužití genitálií -
jedněch mužských, druhých ženských,
k jednotě rodiny spojených

"cítíte vůni? cítíte vůni, teď?
něco strašně zvláštního? jenom mi to řekněte, já..."
já potřebuji vědět, jde-li z petry objektivní silná vůně
nebo cítím-l to já a není-li to ve mně
není to příjemné, ale pudí mě to k pláči,
nechci to idealizovat a zušlechťovat
byl bych jen rád, kdyby o tom Petra věděla
na některé dívky působí, že k nim někdo něco cítí
já cítím, ale sám v sobě, milá Petro
víš až moc a krásná jsi
můžu se na to vykašlat. Máma říká,
že jsem dobrý, a řekla, že vypadáš jako
Dora Dymantová, která pečovala o Kafku
v dnech jeho smrti.

k čemu je mé vzrušení
k čemu je mé studium
žíly já si podřežu
svět je příliš krásný

jsem pouhý skrček
nevím, co mě čeká,
city jsou špatné,
alespoň nyní

city jsou špatné,
není pro ně místa,
dělám vše nepořádně,
miluji

líbí se ti, či máš odpor
k tomu, když mám vlas takhle
ó ty se mně líbíš
sotva se na tebe podívám
rád bych napsal, jak tě miluji,
ale je to nemožné

Slované v tom žebříčku ras
byli na jedné z posledních příček
učím se dějepis kvůli tobě
ale zajímal a bavil mě už dřív
díváš se na Otázky Václava Moravce
můj otec také, ale trochu mi to vnucoval
zájmy, které mám, mám od něj, jsou ale trochu vnucené -

kromě nich ale nic nemám, jsem jako bezdomovec
Descartes se svým mechanistickým pojetí člověka
mi řekne, jak je přirozené
že se mi v afektu touhy
dostanou duchové do smyslových orgánů vč. nosu
a příjemně je (vnitřně) nalaďují