Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

AŽ SE OTOČÍŠ

05. 05. 2010
1
3
666
Autor
Steve7

Blankyt mých modrých očí
dřív rozkvetlý trochu v tvých zorničkách
už vybledl v nich do bleda
už nevidíš v mých modré hlubiny
už nejsem jedinečně jediný
do chladu jsem teď vybledl
a v chladné bledosti
nastalé polární noci
do ledu zapadl
z něj už se nezvednu
těmi krami
v tvých odvrácených očích
už nepohnu
dokud se nepřestaneš sebe bát
znovu se neotočíš
a sebe neuvidíš
zářit a hřát v mých očích

Až se otočíš
a do očí mi pohlédneš
uvidíš
mou touhu pochopíš
pak se zahřeješ
a třeba roztaješ
nebude to zločin
ani zbabělý čin
jen znovu trochu i do mého blankytu
v tvých nádherných očích rozkveteš
vždyť v mých jsi už dávno
do tvých barev celá rozkvetla


3 názory

velmi patetické a kýčovité. bohužel nic pro mě.

Lidsky sbíhavé, sliny se mi valí z nudlí. Mám čas si to probrat v autobuse, jdu tisknout.

Whitesnake
05. 05. 2010
Dát tip
No vida, tohle je podstatně snesitelnější než ta urputná blbost s petrželem. Jen opakuji znovu, zkus volný verš, s vázaným máš evidentní problémy. Možná jen zatím. Za snahu t

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru