Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTajné zveřejnění Kudybrkova psaného díla
Autor
Posmrkaná útěrka
Jednoho dne, byl myslím večer, jsem dostal chuť napsat něco, co nikdo nikdy ještě vůbec asi nenapsal snad, jenže kde to je? Hledal jsem ve svém nitru dílo tak velkolepé, že by všichni přestali pracovat, bo by věděli, že právě toto v skrytu duše chtěli napsat. Pak by však neměli kritici práci. kdyby neměli kritici práci, a že jich je, museli by pracovat za ně jejich ženy, ty však neexistují, protože kritici jsou bručouni a nemají ženy. sami kritici však neumí nic jiného než kritizovat. tak budou chodit krajem, a za malý peníz vás zkritizují. No¨a všichni bychom je zmlátili a šly do vězení. Tam bychom byli aklimatizováni s hnusnýma zločincema a až by věznice praskla pod našim nátlakem, všichni by se opět dostali na svobodu. Byli by tu zkritizovaní, zločinci a pomlácení, polomrtvý kritici. no a ty kritici by kritizovali i zločince. Zločinci by je zabili. tudíž by tu zbyli jen zkritizovaní zločinci a zkritizovaní normální lidé. Začla by další světová válka. "Zločinci jsou přece normální taky"řvali by zlčinci. A protože jsou zločinci připravení a zvyklí zabíjet, normální zkritizovaní lidé by prohráli. Ti co by nezemřeli, by otročili zločincům. otroctví by bylo ale tak odporné, že by otroci za chvíli pochcípali. No a pak by tu byli jen ti zločinci. Zločinci by se rozpadli na tři společenství. První jsou pomatenci, naprosto debilní stvoření. Druzí by zůstali agresivní. A poslední je budou všechny kritizovat. Agresivní by se rozpadli na dva rody: Ti, co chtějí zabít a Ti, co chtějí taky zabít, ale ne všechny. Inu a Ti, co chtějí zabít by zabili zločiné kritiky. Ti, co chtějí taky zabít, ale ne všechny zabijí Ty, co chtějí zabít. Pak by zůstali jen Pomatenci a Ti, co taky chtějí zabít, ale ne všechny. No a ku konci by se Pomatenci tak pomátli, že by zabili zbytek. A pak z pomatenců by vziklo nové lidstvo. Bohužel bude znetvořeno křížením mezi sebou. Lidi budou tak škaredí, že budou páchat sebevraždy. pomatenci se rozdělí na Sebevrahy a Nesebevrahy. Nesebevrazi zabijí všechny Sebevrahy, protože jsou proti zabíjení. Ale protože jsou pomatení, nerozeznají se navzájem, leč mají naprosto kontrastní uniformy, zabijí se navzájem. Na konec zůstane poslední pomatený Nesebevrah. Bude chtít spáchat Sebevraždu, ale nebude vědět jak na to. Navíc nesnáší sebevraždění a celý život byl proti tomu. Naštěstí je to dívka a je březí. Snese děťátka a pojmenuje je Evan a Adama.
"Ty seš pako Kudybrku."
"Proč Pse? Vždyť jsem nic nedělal ani neříkal."
"Pravda, ale já Ti umím číst myšlenky."
"Neumíš."
"Jak myslíš."
No, abych dokončil základní myšlenku mého myšlenkobazénu, ze kterého mě vyrušila ta strouhanka z pouze polosuché rohlíkové hmoty, tak se nemusíte bát. To dílo nenapíši, protože nechci, aby se z vězení vrátil Kdebil.
"Kudybrku, ale čtenáři nevědí, že Kdebil je ve vězení."
Víte Kdebil je ve vězení, protože nepodepsal nějaký papír. To si doopravdy dovolil. Nepodepsat papír. Sice argumentoval, jako že nebude podepisovat text, ve kterém se má vzdát všeho i života. ku jeho neštěstí smlouva byla zničena čirou náhodou, když ten kdo mu smlouvu dal, ji omylem hodil do ohne a popel pak omylem šel vyhodit do řeky, na kterou omylem postavil zrychlovač, který rapidně zrychlil proud tak, že popel smlouvy se již nikdy nenajde, pak zrychlovač rozmontoval a utekl, omylem. No a tak ten kdebil tam je v tom vězení.
Konec