Nedokážu ti říct sbohem ... / Pak to přišlo/

ochutnávka z připravované knihy Nedokážu Ti říct sbohem, více na: http://osudovalaska.webnode.cz/

PAK TO PŘIŠLO!


Během oblékání přišel s nečekaným čestným přiznáním, že si o vánočních prázdninách uvědomil, kde je jeho místo, kam patří. A vlastně díky mě. Hmmm, nevím, zrovna z tohohle oznámení tedy radostí do stropu skákat nebudu. Tím, že už je s Evou dlouho, využil pracovní nabídku vypadnout někam dál a dělat si co chce, nebýt pod dozorem a dovolit si ženské …. A se mnou si uvědomil, že vlastně chce zůstat tam kde je,….. že na tom nechce nic měnit, že ví, že ho mám ráda ….. ale nemůžu od něj čekat víc než sex a pohodu 1x týdně…… Ufff, chápu ho, rozumím…. Na víc jsem se nezmohla. Znova jsem začala brečet, ale mozek mi makal naplno. Jak tuhle situaci zvrátit? Nakonec jsem mu suše oznámila, že stejně příští pondělí jedu pracovně do ČB
 

Brečela jsem při snídani, při čištění zubů,….. řekla jsem mu, že jsem nikdy nikoho neměla ráda a vždycky jsem své city skrývala, takže jsem ani nevěděla, jestli jsem vůbec schopná někoho ráda mít. Hmmm, alespoň jsem poznala jaké to je ….a že se za to, že mu dávám najevo, že ho mám ráda, nestydím …. Petr mi na to řekl, že mi to moc sluší, když dávám najevo své city a že si toho váží ….. a že ví, že mi ubližuje a vidí, jak přetékám city ……. Ví, že mi ublíží ať udělá, co udělá. Ať už mě od sebe odežene nebo budeme trávit společně 1 večer týdně.


„V lednici je ještě jeden jogurt, co jsem ti koupil k snídani, tak jestli chceš, vezmi si ho domů, já ho stejně jíst nebudu.“ Slabá šance, ale tonoucí se stébla chytá, za pokus to stojí.. Odpověděla jsem, ať mi ho tam schová na příští pondělí …. Petr zůstal překvapeně stát mezi dveřmi. Ty chceš přijet? Odpověděla jsem tiše ale odhodlaně. „Jenom, když ty to budeš chtít ….. no a teď si musím jít předělat make up.“..........