Za dneškem je včerejšek

V pramenech lidské nenávisti 

čeří se nezhojené rány

Proudem mlátí o střechy domovů

a rodinné krby pohasínají

Boly výčitky i viny

v meluzíně protínají to, co dříve bývalo útočištěm

Málokdo zrak k sobě obrátí

aby zpytoval odepřená rozhřešení

Ach nebozí beránci 

obětovaní pod záminkou jezuitských principů

Slepá víra a dogmata vycucaná z prstu

vždy ústí do rudých moří ran,

které nepřestaly krvácet

protože je nikdo neošetřil láskou a odpuštěním

Myslím tedy jsem, že vím a proto odpouštím

nyní

za dneškem hledám včerejší zkyslé mléko