***O náladě předvolební 05/2010***

I na jaře  v roce 2010 se mi stále zdá, že staré římské o dějinách, které "...jsou učitelkou života" je stále stejně platné a jedná se tedy podle mne již o staletími prověřený  zákon.

V atmosféře předvolebních namlouvacích motýlích tanečků, vyvstává  mi na mysli , co že si to vlastně přeji, a co že  si zase určitě nepřeji.

Co nechci:

1. nechci,aby o mém osudu rozhodovali bolševici rudí a oranžoví. Rudí jsou stále rudí, ne-li ještě rudější a od oranžové je podle mne jen krůček  k hnědé

2. nechci svým dětem  nebo vnukům jednou vyprávět  o pocitech člověka vyhnaného ze svého domova pod zřetelně  průhlednou záminkou třídního boje nebo pod méně průhlednějším bludem o  sociální (nebo socialistické?) spravedlnosti

3.nechci, aby o mně  rozhodovali cizáci nebo byrokrati z EU

4.nechci za předsedu vlády ČR rudo-hnědého uzurpátora moci s bolševickými sklony Jiřího Paroubka

5. nechci barvu zelenou, stala  se pro mne s přibývajícími roky  bohužel již  jen symbolem pro jinou potenciální totalitku

Co chci:

1. chci pokud možno svobodně žít a pracovat v naší zemi bez pocitu křivdy.

2. chci zachovat právo na soukromý majetek a právo soukromého hospodaření, jakož i rovnoprávnost všech ostatních vlastnických modelů majetku i výrobních prostředků (soukromé, jiné- družstevní, státní)

3. chci spravedlivější (neprogresívní) zdanění všech občanů ČR bez rozdílu rasy, původu, společenského postavení.

4. chci, aby lidé, o které se nepostará jejich rodina nebo kteří se o sebe nemohou postarat sami nepadli až na dno a "na hubu". Aby neměli důvod přemýšlet o sociálních revolucích.

5.chci, abychom byli pokud možno hrdějším národem i třeba ve svazku EU, když je to prý nezbytné.

Zkusme se zamyslet nad odkazem naší historie. Přece snad většina z nás nechce, aby v ČR vládli nějací novodobí Habsburkové nebo pod pláštíkem oranžové barvy bolševici podepření komunistickou berličkou.

Miluji vodu. Jako nespoutaný svobodný živel. Miluji moře i řeku. Miluji volnost větru.

Chci být věrný svým ideálům. Chci být věrný  především sám sobě. Zvolím v roce 2010 na jaře  konzervativně. Zvolím tak zvanou tradičně velkou stranu. Někdo věrný zůstat podle mého názoru  zůstat  musí, aby zlu byl kladen efektivnější odpor.

Zdar a sílu!

J.Š. 24.5.2010