prometheus

tak si řikam
kde to je
naše slova hoří
a pak tvý oči a slova
sou ledem
jaksi mrtvý to je.

snad se jenom bojíš lásky
a bez hnutí brvy, či řasy
toužíš.
ale
raz dva tři
ale
proč mám pocit že je to jinak
byl sem vzpruha
povzbuzení, silnej panák
pro trochu tepla a zvýšenej tlak
studený noci
a ta je pryč
a ty sním
já denaturát bez naději na
konzumaci.

snědla jsi s rozkoší
masíčko marinovaný v pivní směsi
dá to sílu jít dál
plný žaludek
ale vykousaný prostor naplnit tvou přítomností
to tě děsí...

další siréna, v drápech tepající sval má
další s ním odlétá
do svého hnízda pro jiné mládě, jieného samce
ale promethem jsem
játra dorostou zas a proto
abys je roztrhat mohla
svým zobákem
něhy