Projekce života

Skládal komplimenty,

na rameno plival,

mystifikaci vyučoval,

konec triviální nakreslil.

Ty! Divit ses dyť nestačila.

Ten obraz vysel, čelem k tobě,

i nos smějící se,

nad či pod vousem mněl.

„ Ty! Sobče! Každý život nějaký má.

Ty smát jen se umíš,

ba co, přímo vysmívat! „

Jak cívka v projektoru,

cedil mezi zuby,

tu marnotratnost života, tvého,

příběh pověděl snad až do konce.

„ Tak ten svůj zobák odvrať,

od zrcadla pravdivého! „

Konec teátru slehne do prken!