Jiskra v temnotě

Toužil jsem otevřít ti klec,

tím naším zlatým klíčem.

Odemkl a volnost ti dal,

a ty ted chceš jít sama dál.

Bylo to jak slunný den,

po kterém nadešel splín.

A mezi nás obrazný klín,

se vzdchu vnořil se...

Vražený ve mě je hluboko,

srdce žene krev stále.

Dokud teplo ještě cítím,

není to nadobro.

Chci být zase tvým snem,

a noc proměnit v den.

Nejsem žádný kouzelník,

jen pouhý ted neštastník.

Klíčem ještě otočit

a jiskřičku v tvých očích,

mezi slzami najít....