Kouzelné viržinko

Téma 11. SUPERKOULE

A kulatým břichem obkroužil pomalu 

konferenční stolek

skleněná deska jenž uvízla nad zemí

nabízí denní tisk

Čeká na svou chvíli

každá vteřina se zdá jak hodina nebo

spíš jak dlouhá věčnost

Jen mimoděk sáhl do náprsní kapsy

rázem je klidnější

tupě civí na dveře s nápisem testy

potí se mu čelo

sirka s libým prasknutím rozežhne tabák

potáhne úlevně

Tohle přeci zvládne

dveře se v jeho mysli stále zvětšují

jsou stále blíž a blíž

a náhle jakoby ho chtěly pohltit…

Nastalo podzimní chladné ráno

slunce je ostřejší než bývalo

léto je dávno pryč

V mysli se honí kusé vzpomínky

vzpomínky na vodu

rybářské udice

hospodu kámoše

Sedě pod starým košatým stromem

usrkávám teď ze svého lógru

zcela bez výčitek

bez známek starosti

jen já a můj tabák

V přenádherném světě žiju stále

piju černou kávu

koukám po holkách a po přirodě

ještě šluk tabáku

Špičky borovic se kříží a já…

V hluku rachotících strojů

je sotva slyšet hlas Jozky

no čoveče vstávej

vstávej dyk přideš k úrazu

fackuje přítele

a pomáhá mu na nohy

Co jen tu proboha dělám

matně vidí halu

pozvolna začíná vnímat

Jak jsem se tu octl

no byl si parádně v limbu

Jozka ho zavedl na vzduch

 

Tu máš z krabičky vytáhne

poslední dvě cigarety

chuť vůně hmat zas je OK

na tu cigaretu

ale už chuť nemá

nakonec však neodolá…

Dveře se prutce otevřou a ženský hlas

oznámí tak další

jen s chutí do toho

a brunátný pán v saku zlehka pokyne

Nervózně usedl

pohled upřen k jeho rtům

pán sáhl do stolu

co viržinko mladý muži

děkuji nekouřím

---