Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se11. SUPERKOULE - dílo č. 9 - Kouzelné viržinko
16. 06. 2010
1
1
817
Autor
soutěž KOULE
A kulatým břichem obkroužil pomalu
konferenční stolek
skleněná deska jenž uvízla nad zemí
nabízí denní tisk
čeká na svou chvíli
každá vteřina se zdá jak hodina nebo
spíš jak dlouhá věčnost
jen mimoděk sáhl do náprsní kapsy
rázem je klidnější
tupě civí na dveře s nápisem testy
potí se mu čelo
sirka s libým prasknutím rozežhne tabák
potáhne úlevně
tohle přeci zvládne
dveře se v jeho mysli stále zvětšují
jsou stále blíž a blíž
a náhle jakoby ho chtěly pohltit…
nastalo podzimní chladné ráno
slunce je ostřejší než bývalo
léto je dávno pryč
v mysli se honí kusé vzpomínky
vzpomínky na vodu
rybářské udice
hospodu kámoše
sedě pod starým košatým stromem
usrkávám teď ze svého lógru
zcela bez výčitek
bez známek starosti
jen já a můj tabák
v přenádherném světě žiju stále
piju černou kávu
koukám po holkách a po přirodě
ještě šluk tabáku
Špičky borovic se kříží a já…
v hluku rachotících strojů
je sotva slyšet hlas Josky
no čoveče vstávej
vstávej dyk přideš k úrazu
fackuje přítele
a pomáhá mu na nohy
co jen tu proboha dělám
matně vidí halu
pozvolna začíná vnímat
jak jsem se tu octl
no byl si parádně v limbu
Joska ho zavede na vzduch
tu máš s krabičky vytáhne
poslední dvě cigarety
chť, vůně, hmat, zas je OK
na tu cigaretu
ale už chuť nemá
nakonec však neodolá…
Dveře se prutce otevřou a ženský hlas
oznámí tak další
tak s chutí do toho
a brunátný pán v saku zlehka pokyne
nervózně usedl
pohled upřen k jeho rtům
pán sáhl do stolu
co viržinko mladý muži
děkuji nekouřím