Modrá / KOULE

Seděl jsem jednou na větvi

staré košaté lípy

hleděl jsem k nebi a pozoroval vlaštovky

jak svými hbitými křidélky zabírají

o chladný vzduch tam nahoře

Seděl jsem na větvi lípy

nasycen barvami všech listů

stébel pšenic ba i balvanů

nevěda nic o prapůvodu růstu

a větev pode mnou se třásla

Sto let už minulo

stovka prapodivných roků

pro jejichž minulost jsme rostli

dnes denně vídám zpravodaje

jak píší svoje eseje

z povrchu cizích planet

vzdálených neznámých světů

Ale jsou opravdu tak cizí

nebo se vlivem veršotepců

zračí jak na hladině jezera

skály rozpukané

či snad se tito paparazzi

stávají přes noc fantasty

Tehdy

před sto lety jsem jen tušil

že motýl vylétá vždy

z útrob malé kukly

že perlorodka žije v řece

že svět je z dálky modrý

o tom jsem pouze snil

a větev pode mnou se praskla

a zahubila chlapce

díky Newtonovi už víme proč