Ředitel

Interní poesie zaměstnanců hotelu Atlas PS: Na rytmus nehraju, to už víte....

Ředitel

 Vysoká postava plíží se kolem,

po očku čuchá, koho by seřval,

kdo to z nás sluhů tady neznal,

koho z nás udělá zase volem.

 

Ireno, já vás zabiju!

Že vy máte ten program na liště?

Nepřejte si mě!!!

 

Na koho to slovo padne,

kdo bude dnes ponížen,

totalita ta tu vládne,

někdo půjde z kola ven.

 

A zase se vozí,

jen přijde do práce a už se vozí.

A já abych čekal na výtah.

 

Hubený dlouhán s bílými vlasy,

krok rozvážný jak Zeus sám,

pro sebe ideál božské krásy,

zvenčí, by se člověk pousmál.

 

Simonko, uvařte mi kávu.

A nediskutujte se mnou!

 

Bůh stvořil s lidmi voly i krávy,

toť pravda naše odvěká,

někdy však těmito volskými mravy

obdařil i člověka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---