Ať...

Teprve až když přijdou, uvědomíš si, že jsou.
Když kliku jen držíš, ale netáhneš dolů, dveře ti nic neukážou.
Slyšíš jejich dupot, regiment ořezanejch pastelek, který berou na ramena tvoje sny.
Kreslíš bez gumy a právě proto je to takový.
Jedinečný.
Věčnej svatej řád ať dál nám bere ideály
a vynáší je do nebes.