Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKvěten roku 2000...
07. 11. 2001
0
0
963
Autor
Henry_Cold
Jsem ochotný zapomenout
na všechen stres a shon,
tu sílu mám dnes -
utrpení srdce a Duše bol.
Nemám paměť - bolí to moc,
jak rád zapomínám -
musím, není jiná možnost...
...Lháři ukrutný, jsi jak valící se kamení,
ze strání tajemných,
z vrcholů pod sněhem ukrytých.
Deštivá rána bývají,
a já - s každým ránem
zapomínám raději.
Jsem ochotný zapomenout
na dlouhou noc -
otevřené oči raději -
jen ty mají ukrutnou moc.
Jediný pohled -
a pak...
...jen ve snech domýšlím co dál,
je to ten, co si kdysi lásku přál,
a nyní, když do očí se podíval?
Je to stále on, jen v jiný čas.
Krá, krá - vrány a jejich hlas
Krá, krá - havrani - povídají -
"Čas!
Máš ho málo - podívej se okolo sebe -
tady konvalinka, támhle kopretina,
někde slunečnice,
mezi nimi vraní oko - nepoznáš.
Dělej si co chceš - tu moc máš,
a když selže - máš tu nás..."
Jen počkejte! Až příjde ráno,
já ukážu vám.........!