Lok

Na stole vedle mě zvětrává tequila,

cosi mě nenechá, abych se napila,

sice mám žízeň, že pila bych cokoli,

"neboj se", říkám si, "tohle tě neskolí".

Jediný doušek polkla jsem lehce,

do dalšího se mi opravdu nechce.

Avšak tu sklenku vyprázfním do sucha,

nezabrání mi v tom ani zlá předtucha.

Žaludek zvedá se, není mi dobře,

moje tvář červená barví se modře,

co se mi stalo, to nechápu hned,

zřejmě mi někdo dal do pití jed.