Myslíme na vás

Potkal jsem ji za slabého deště u kostela po nedělní mši svaté:

My si vás pamatujeme

nejste náhodou in seminario generalis?

Kdepak, kdepak,

pouhý arbiturient na bakalariát

a přitom doufající v lepší věci.

A neuvažoval jste kdysi

o povolání k lepším věcem,

příbuzenství s anděly,

každodenním boji s ďáblem

s odměnou pouze v kurce chleba

kamení, šutrů, kamením?

Jistě, že ano, toužil, a ...

avšak tenkrát mi nebylo přáno.

Vše se změnilo a ideál byl podkopán.

Proč?

Proto, že lidé jsou pokolení zlé a nepřející, toužící po špatnosti

a hříchu, který se na Něj vždy svrhne jako bedna odpadků a fekálií.

A co kdyby jstese cítil povolán na vinici opět?

Kdyby se tak stalo, byl bych velice vděčný a z dobrodiní toho by všem bylo dáno.

Myslíme na vás a pan Mistr se jistě ozve.

Děkuji.