Trojka

"Mám rád číslo tři."
"Proč?"
"Nevím, asi proto, že toužím mít v životě to, co mít nikdy nebudu."
"Jak to myslíš?"
"Protože základní číslo je dva."
"Dva?"
"Ano! Máš dvě oči, dvě ruce, dvě nohy, ..."
"Ale taky jenom jeden nos."
"Ano, ale s dvěma nosními dírkami."
"A jedno čelo!"
"...které spojuje dvě poloviny obličeje, stejně jako brada!"
"A co ústa?"
"Ta mají dva rty."
"A co penis?"
"Ten patří k vagíně - spolu jsou dva."
"A co třeba prsty? Ty nejsou jen dva."
"Ano, ale jsou na dvou rukách."
"Je to nesmysl. Vše se nemůže točit jen kolem čísla dvě."
"Neříkám, že se vše kolem něj točí. Říkám, že to je základní číslo pro život. Dva mají žít spolu v životě, ne tři."
"A co děti?"
"I děti jsou výsledkem dvou lidí."
"A ty tedy toužíš mít někoho dalšího, když se ti líbí číslo tři?"
"Ne, ale mám jisté sny a plány, které se mi asi nemůžou vyplnit."
"Jak to?"
"Jsou až moc drzé."
"A jaké to jsou?"
"Třeba nepotřebovat peníze."
"To přece nejde."
"No právě... Asi proto mám rád číslo tři."
"A to znamená, že ti, co mají oblíbené číslo sedm, chtějí ještě víc?"
"Ne, sedm znamená štěstí."
"A co znamená číslo jedna?"
"Egoismus."
"A číslo čtyři?"
"Dvojnásobek čísla dvě."
"A číslo šest je trojnásobek?"
"Ne, to je zlo."
"Proč zlo?"
"Protože je to část ďáblova čísla."
"Aha... A osm?"
"To je majetek... Devítka je obrácená šestka - nikoliv však opak šestky. A nula je nic."
"A co třeba číslo 13?"
"To je jednička a trojka."
"Hele, nejsi tak trošku divný?"
"Jsem."